Komiks

Viliam Klimáček

Máte už svého psychiatra?
27.10. 2018
Viliam Klimáček
Tomáš Dianiška
Tomáš Vůjtek
Tomáš Dianiška
Jan Tereba
Lenka Odvárková
Sebastian Lang
Šárka Fülep Bočková

Nejbližší představení

pátek 21. prosinec 2018 18:30 -- 19:55
BPá 2
240 Kč
Nelze objednat Vyprodáno
pondělí 14. leden 2019 18:30 -- 19:55
Mimo předplatitelskou skupinu
240 Kč
Nelze objednat Vyprodáno
čtvrtek 24. leden 2019 18:30 -- 19:55
BČt 2
240 Kč
Nelze objednat Vyprodáno

Viliam Klimáček se narodil 14. září 1958 v Trenčíně. Po vystudování Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě pracoval zprvu jako kardiochirurg, pak jako anesteziolog a nějakou dobu i jako perfuziolog, kdy v rámci svého povolání obsluhoval umělé srdce.

V roce 1985 zakládá vystudovaný lékař společně s trojicí matematiků Ivanem Mizerou, Zuzanou Benešovou a Milanem Paštékou amatérský divadelní soubor GUnaGU. Jejich cílem bylo vytvoření literárního kabaretu Vestpoketka, po němž měl následovat programový rozpad souboru. Úspěch jejich první inscenace však zapříčinil nejen to, že se soubor nerozpadl, jak měl původně v plánu, ale ve společné tvorbě pokračoval a po sedmi letech fungování na amatérské půdě se GUnaGU v roce 1992 transformuje v divadlo plně profesionální.

Po devíti letech tedy Klimáček zanechal lékařské praxe, aby se naplno mohl věnovat divadlu a literatuře. Jakožto umělecký šéf, dramatik, režisér a eventuální herec pracuje v divadle rozhodně více než jen na plný úvazek. Kromě toho píše nejen divadelní hry, ale věnuje se i próze a příležitostně i poezii. A nutno dodat, že je autorem neobyčejně úspěšným.

Je sedminásobným držitelem prestižní Ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru a dvojnásobným držitelem Prémie Literárního fondu (za knižní výběr divadelních her Deset her a za román Náměstí kosmonautů. Generace Ю). Většinu her uvádí ve svém domovském divadle GUnaGU, které se zaměřuje výlučně na vlastní, autorské hry. Řadu jich však napsal i přímo pro Slovenské národní divadlo, jsou to např. Demokrati, Karpatská horká, Hypermarket, Mojmír II. aneb Soumrak říše a Sissi (Útěky Alžběty Rakouské). První dva zmíněné tituly na první slovenské scéně i režíroval, inscenace Mojmíra II. (v režii Rastislava Balleka) posbírala ceny DOSKY celkem v pěti kategoriích.

Českému publiku se asi nejvýrazněji představil hrou Hypermarket, kterou v rámci projektu Bouda II. uvedlo pražské Národní divadlo v roce 2004 (režie Michal Dočekal). Od roku 2000 se Klimáčkovy texty na tuzemských jevištích dočkaly 40 inscenací, přičemž v roce 2014 uvedlo jeho hry dokonce šest českých divadel. V Ostravě se poprvé představil v roce 2005, a to rovnou dvakrát. Nejprve v únoru v Divadle Petra Bezruče hrou Mária Sabina (režie Petr Mančal a Pavel Cisovský) a koncem května ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka Povídkami z fastfoodu (režie Janusz Klimsza). Dva roky poté uvedlo Divadlo Petra Bezruče ještě Hypermarket (režie Janusz Klimsza) a po desetileté pauze se v roce 2017 Klimáček vrátil na ostravské jeviště inscenací Sissi (Útěky Alžběty Rakouské) v Divadle Jiřího Myrona (režie Peter Gábor).

Viliam Klimáček je nejčastěji vydávaným dramatikem časopisu Svět a divadlo (SAD). Dosud zde vyšlo 15 jeho titulů (a jeden, jehož byl spoluautorem), z nichž hry Díleri a Komiks byly napsány přímo pro SAD. Jeho dramata se kromě slovenských a českých divadel hrají v Rakousku, Francii, Itálii a Kanadě. Patří k nejúspěšnějším a nejhranějším českým a slovenským autorům.

Píše nejen pro divadlo, ale i pro rozhlas, televizi a film. Je autorem několika básnických sbírek, románů a knihy pohádek. Žije v Bratislavě, kde působí nejen v divadle GUnaGU, ale i v metabeatové formaci Big Bastard Beat Band of Bratislava, která hrává každý poslední pátek v měsíci ve sklepě GUnaGU.

„Hravé, obrazné, až výtvarné myšlení a parodicko-persiflážní vztah k rozličným kulturním mýtům a společenským stereotypům jsou nejen významné znaky klimáčkovského typu divadla, ale i jeho beletristické praxe. Pro toto divadlo charakteristická neucelenost, fragmentárnost, klipovitost často vyplývala (…) z kolektivních tvořivých přístupů, které byly v GUnaGU od dob jeho zrodu preferovány. Za mnohé příklady alespoň jeden, týkající se inscenace Hlt z roku 1991: „Já jsem donesl povídku, Balek písňové texty a Mizera dialogy. Z toho jsme skládali scénář a přepisovali ho společně s Alešem Votavou, který režíroval.“ Vizuální imaginativnost podpořená mohutným smyslem pro bizarnost detailů a jejich kombinaci a nonsensové fúze časoprostorových reálií se v Klimáčkově díle projevují často a opakovaně v podobě vícera vracejících se motivů.

(...)

Klimáčkovy tvůrčí aktivity se staly originálním přemostěním tradic a postupů pozdní divadelní avantgardy s mnoha aktuálními tematickými inovacemi (virtuální realita, konzumní společnost, násilí, vyprázdněnost současného jazyka apod.). V tomto smyslu tedy autor ve slovenské literatuře funguje v kontextu skupiny mladších spisovatelů, jako jsou např. Tomáš Horváth, Michal Hvorecký, Laco Kerata, kterou bychom mohli označit jako opožděnou slovenskou verzi coolness literatury, která svého západoevropského vrcholu dosáhla v osmdesátých letech 20. století, tedy v době Klimáčkových tvůrčích počátků. Ukazuje se, že byť s tímto estetickým proudem nemohl být tehdy v přímějším kontaktu, minimálně k intuitivnímu absorbování podobných postupů do široké škály svých autorských metod od počátku směřoval. Viliam Klimáček je jednou z nejvýraznějších, ale i nejdiskutovanějších osobností současného slovenského divadelnictví se stoupající mírou akceptace v českém divadelním prostředí, kde je dnes jednoznačně nejznámější postavou reprezentující slovenské drama.“

Z článku Radoslava Passii Podoby dramatické a divadelní tvorby Viliama Klimáčka na Slovensku a v Česku a náčrt její kritické reflexe.

 

Mikrodrama o duševním zdraví Made in Slovakia 2003

Hra KOMIKS byla napsána pro Karla Krále a jeho časopis Svět a divadlo, kde během celého roku 2003 vycházela na pokračování spolu s komiksovými grafikami Niny Weisslechnerové. Karel Král si objednal hru na pokračování do 6 čísel, a stal se tak iniciátorem idey a formy divadelního KOMIKSU, složeného ze 6 obrazů. Typickým znakem KOMIKSU je černý humor, absurdita a jevištní zkratka. Každá ze šesti mikrokomedií je stylově odlišná (je tu absurdní mikrodrama, erotická konverzačka, psychiatrická přednáška, cool dialog delikventů a závěrečná rodinná groteska, plná temného podvědomí). Spojující linkou hry je psychická abnormalita všech postav. Jsou to normální středoevropané dneška, kteří se neumí zorientovat v rychlém tempu doby. Jsou frustrovaní ze svobody a reagují na ni extrémně. V šílených časech jsou i lidé šílení…

Obrázek No. 1 TUNEL

Dvojice manželů už viděla a zažila všechno. Nemají děti, procestovali svět a chybí jim jen poslední zážitek. Klinická smrt. Pozvou si doktora z pohotovosti …

Obrázek No. 2 PÉČKO

Proč má ve světě úspěch každá reality show – viď Big Brother? Nebo je to doopravdy.

Obrázek No. 3 MANGA

Přednáška japonského psychiatra na téma „Komiks jako prvotní příčina schizofrenie“. Co všechno může způsobit japonský komiks manga. Parafráze výroku Homera Simpsona z úplně jiného komiksu: „Manga jsou japonská pomsta za Hirošimu.“

Obrázek No. 4 ZKOUŠKA

Dvojice teenagerů se nudí v parku a jí popcorn. Denně chodí do kina a z plátna odkoukávají, jak někoho zabít. Jednou se to může hodit…

Obrázek No. 5 PŘEHÁŇKY

Osamělá dívka surfuje po TV kanálech. Po úderu blesku vystoupí z obrazovky tajemný Aaron Black a splní jí každé přání. Již druhá Klimáčkova opera pro Divadlo GUnaGU. Obrázek No. 6 RODINA

Závěrečné mikrodrama o ne tak docela normální rodince mělo světovou premiéru v Itálii v létě roku 2003 na Mittelfeste v Cividale. Celá hra pak měla premiéru v divadle GUnaGU 7. listopadu 2003.

Svetová premiéra finálnej mikrodrámy KOMIKSU – „Rodina“ bola v lete 2003 na Mittelfeste v Cividale, Itália. O tri mesiace celú hru premiérujeme aj v GUnaGU. Hra KOMIKS bola napísaná pre Karla Krála a jeho časopis Svět a divadlo, kde počas celého roku 2003 na pokračovanie vychádzala spolu s komiksovými grafikami Niny Weisslechnerovej. Keďže Karel Král si u mňa objednal hru na pokračovanie do 6 čísiel, stal sa tak iniciátorom idey a formy divadelného KOMIKSU, zloženého zo 6 obrazov. Bez neho by som túto hru asi nikdy nenapísal a ak by aj, vyzerala by úplne ináč. Tým chcem povedať, Karle, že ti KOMIKS venujem. 

Viliam Klimáček v bulletine hry

http://www.odivadle.cz/jeviste/o-divadle/tomas-dianiska-a-jeho-komiks-v-ostravske-arene/

https://www.divadelni-noviny.cz/tomas-dianiska-necitim-se-dospely

 

309
154
419
353
51
82
Milan Líčka
blog, i-divadlo.cz
První premiérou sezóny KS Aréna charakterizované sloganem "Rok rozkvetlých mandragor" je černá a absurdní komedie Viliama Klimáčka KOMIKS těžící z prvků popkultury. Text původně vycházel roku 2003 jako komiks na pokračování a je podkladem...
178
Komiks
Martin Jiroušek
Ostravan.cz
Šest patřičně šílených mikropříběhů a šest úderů do černého. V Komorní scéně Aréna se představuje slovenský humor na druhou, protože u nás již zdomácnělý fenomén Tomáš Dianiška režíruje jiného slovenského samorosta Viliama...
177
Komiks
26.10.2018
Co vás přivedlo na jeviště? Působíte spíš jako typ na nějaké pořádné chlapské zaměstnání… „Původně jsem chtěl být kytarista, chodil jsem dlouho na lidušku, ale těsně před nástupem na konzervatoř jsem se přihlásil i k Albertovi Čubovi do dramaťáku. Na konzervatoř...
676
Komiks
22.10.2018
 Proč jste šel coby Slovák studovat na DAMU? A mluvíte vůbec ještě někdy slovensky? „Hej, hovorím, ale iba s rodinou. A to je tak jednou za rok. (smích) Ale mám v Praze sestru, se kterou se aspoň občas potkávám. Já jsem dělal přijímačky na všechny školy,...
674
Komiks
22.10.2018
Do Ostravy vstoupila multifunkční osobnost současného českého divadla, herec, dramatik a režisér Tomáš Dianiška a s ním do Komorní scény Aréna žánr sitkomu.   Ač je Komorní scéna Aréna známa především jako klasické herecké divadlo situací, s první premiérou...
675
Komiks
178
Komiks