2010-09-01

Brýle fandovského mámení

Rockově-fotbalovou situační grotesku britského autora Davida Farra Brýle Eltona Johna nastudoval Ivan Krejčí na ostravské Komorní scéně Aréna. Výsledek lze porovnat s inscenací pražského Švandova divadla (2005, režie Michal Lang) a nutno podotknout, že v Ostravě padají góly mnohem přesvědčivěji. Zatímco u Švandů se dobří herci viditelně stylizují do rolí prostomyslných hrdinů s jakýmsi zcizujícím pobavením, v Aréně jsou postavy ztvárněny mnohem bezprostředněji, syrověji, o to je posmutnělá komika celého díla účinnější. Bill (Dušan Škubal) vykazuje až autistické příznaky samotáře, uzavřeného ve svém kutlochu a donekonečna si na videu opakující fatální gól v síti týmu, jehož je oddaným fanouškem. Za chybu, která k neblahé brance přispěla, mohl odlesk z velkých brýlí popové ikony Eltona Johna, který se jako divák zúčastnil zápasu. Billa jednou týdně navštěvuje Julie (Miroslava Georgievová). V den, kdy má na svou pravidelnou sexuální výpomoc dorazit, se ve dveřích náhle objevuje Billův dlouho nepřítomný bratr Dan (Albert Čuba) se svými kumpány (Josef Kaluža a Michal Moučka), trojice tragikomicky působících brachů tvoří dohromady víc než problematickou rockovou kapelu a mladí herci je vykreslují s odzbrojující autenticitou. Navíc do právě otevřených dveří příznačně vletí míč, pro který si vzápětí přijde rozjívená Amy (Vladimíra Čapková), ještě téměř dítě, a aby nebylo na bizarním východisku dosti, v nejnevhodnějším okamžiku se z ní vyklube Juliina dcera. Bláznivé situace, které začnou gradovat, diriguje režisér Ivan Krejčí s obdivuhodnou přesností, všichni herci svou subtilní povahokresbou úspěšně navozují dojem, že fotbal a rocková hudba zaujímají veškerý duševní obzor jednajících postav. Škubalův Bill se vyznačuje zavilou natvrdlostí a Miroslava Georgievová vykresluje Julii v polohách ordinérní vyzývavosti i něžných rozpaků a její part je kvalitativně srovnatelný s kreací Báry Hrzánové, nejvýraznějším výkonem smíchovské inscenace. Divák není ochuzen ani o autenticky syrovou rockovou vypalovačku v podání herců, jinak je atmosféra zahušťována nahrávkami Deep Purple i Rolling Stones. Režisér a scénická výtvarnice Lucie Loosová také dobře využívají dispozic divadla Aréna, návrat Moučkova poloslepého bubeníka z problematické anabáze, která koření fabuli kusu, začíná na vyvýšeném ochozu a probouzí tak diváka z přízemního pachtění hrdinů. Občas »zesílený« světelný park evokuje nasvícení fotbalového stadionu a tedy tu pravou fandovskou atmosféru. Smějeme se dobře šlapající komedii, ale zároveň pociťujeme úzkost nad neschopností milovat, samotou i rozpačitými představami postav o další budoucnosti. Na jevišti bojují o své místo na slunci lidé jako my, ne nějaké odtažité figurky z okraje společnosti.

JAN KERBR

Komorní scéna Aréna Ostrava – David Farr: Brýle Eltona Johna. Překlad Jiří Popel. Režie Ivan Krejčí, výprava Lucie Loosová, dramaturgie Tomáš Vůjtek, hudební spolupráce Michal Čapka. Premiéra 17. února 2007.
Divadelní noviny